Padám z těžkého Jaroslav Vazač
Padám z těžkého, špinavě šedého nebe, které nevypadá jako nebe, ale jako rozbitý strop světa. Vítr mě hází ze strany na stranu, trhá mě od mých sourozenců a zase mě k nim přiráží, jako by si s námi hrál krutý nepřítel. Všude kolem mě víří tisíce dalších vloček. Naráží do sebe, rozpadají se, mizí. Vypadáme jako armáda, která byla vyslána...




