Články

1. Pane učiteli, jaké předměty u nás ve škole učíte?
Učím informatiku a zeměpis.

Byl to můj první den v práci v továrně Rossumových. Zrovna přicházel můj drahý kolega – Rádius."Ah, zdravím Vás, má kolegyně!" pozdravil mě a jednoduše mávnul rukou."Zdravím, kolego!" říkám mu a přátelsky se usmívám.

Padám z těžkého, špinavě šedého nebe, které nevypadá jako nebe, ale jako rozbitý strop světa. Vítr mě hází ze strany na stranu, trhá mě od mých sourozenců a zase mě k nim přiráží, jako by si s námi hrál krutý nepřítel. Všude kolem mě víří tisíce dalších vloček. Naráží do sebe, rozpadají se, mizí. Vypadáme jako armáda, která byla vyslána...

Každou chvíli se blížím k lesu a na zemi jsou nejen mé stopy, ale i jiné. Je tu klid, slyším, jak šumí koruny stromů. Všude je bílo a ticho. Mráz štípe do nosu. Sníh mi praská pod nohama. Mám pocit jako bych se ocitla v nějaké pohádce.

Každou zimu ožívám, probouzím se vždy do bílé, hustě zasněžené krajiny, ale protože jsem malinkatá, všímá si mě málokdo... ale když si mě všimnete, zjistíte, že jste takovou vločku s nádherně ostrými a špičatými rohy nikdy neviděli. Rozhodně si můžete všimnout dalších sto tisíc vloček okolo mě. Každá je jiná, ale tam, kam dopadneme, nás vidíte vždy...

Jednoho dne byl motýl jménem Lulu doma a nudil se. Už opravdu nevěděl, co má dělat, aby se nenudil. Vyzkoušel už úplně vše, ale stejně skončil u televize na gauči. Ubylo asi 14 dní, a když se vrátil Lulu ze školy pro šikovné motýly, usedl ke stolu a začal si psát domácí úlohy. Když dopsal, maminka ho zavolala, jestli se...

V pátek 28. 11. se třídy 5. D a 5. E vypravily do Hopsária v Českých Budějovicích. Žáci absolvovali hodinový vzdělávací program dopravní výchovy. Po programu je čekala volná zábava, na kterou se žáci těšili už od rána.